Změny v oblasti daní a finančního trhu.

Office Park Brno

Tento text je věnován aktuálním informacím týkajícím se institutu nespolehlivého plátce DPH, kontrol spojených s tzv. skutečným sídlem daňového poplatníka či regulace a omezení bezhotovostních plateb.

V návaznosti na strategii Ministerstva financí v boji proti daňovým únikům došlo v předchozích měsících ke zpřísnění řady opatření souvisejících se správou daně, jakož i prováděním platebních transakcí. Přístupy kontrolních orgánů bezesporu zasáhnou do ekonomické činnosti jak fyzických, tak právnických osob, finanční správa proto přistoupila k vysvětlení vybraných ustanovení ukládajících povinnosti daňovým subjektům. Její současný přístup k institutu nespolehlivého plátce, skutečného sídla daňového subjektu a omezení plateb v hotovosti rozebíráme v rámci tohoto článku.

Problematika tzv. „skutečného sídla“ daňového poplatníka

V únoru 2015 vydalo Generální finanční ředitelství upozornění týkající se registračního údaje „skutečné sídlo“, na něž odkazuje ustanovení § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 235/2004 sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na množství nejasností ohledně možného provedení daňového kontroly v místě sídla subjektu, upřesnilo Generální finanční ředitelství rozdíly mezi skutečným sídlem subjektu a sídlem zapsaným ve veřejném rejstříku. Pro účely odvodu daně z přidané hodnoty se skutečným sídlem rozumí místo reálného výkonu činnosti osoby povinné k dani (nejčastěji půjde v praxi o místa, kde se schází vedení obchodní korporace, v případě fyzických osob může jít o místo pobytu).

Za předpokladu odlišnosti skutečného sídla od sídla formálního, respektive zapsaného ve veřejném rejstříku, vznikají daňovým subjektům další povinnosti. Primárně musí být správci daně k dispozici také v rámci svého skutečného sídla. Od těchto subjektů bude vyžadována komplexní součinnost související s daňovou správou, uvedené osoby musí být v místě svého skutečného sídla trvale kontaktní apod. Nad rámec řečeného mají současně povinnost zpřístupnit sídlo k provedení daňové kontroly či šetření.

Jestliže existuje rozdíl mezi formálním sídlem daňového subjektu evidovaným ve veřejném rejstříku a sídlem skutečným, je dle Generálního finančního ředitelství nutné nahlásit údaje o skutečném sídle prostřednictvím speciálního formuláře „oznámení o změně registračních údajů“. Pro daňové poplatníky registrované nově od 1. ledna 2015 se informace o skutečném sídle uvádí přímo na příslušné přihlášce k registraci k DPH. Nesplnění povinnosti nahlášení skutečného sídla, potažmo změny tohoto sídla, vede k možnosti uložení pokuty správcem daně, a to za porušení povinnosti při správě daně až do výše 500.000 Kč. Další variantou může být rozhodnutí správce daně o nespolehlivosti plátce dle ustanovení § 106a zákona o DPH. 

Nespolehlivý plátce DPH

Finanční správa České republiky počátkem tohoto roku upozornila na rozšíření možnosti aplikace institutu nespolehlivého plátce DPH. Na nové přísnější podmínky upozornilo Generální finanční ředitelství již v říjnu roku 2014, nicméně až od ledna 2015 ve většině případů dochází k jejich skutečnému naplnění. Institut nespolehlivého plátce se vztahuje na plátce, kteří závažným způsobem porušují povinnosti vyplývající ze správy daně. Informace o tom, zda se subjekt stal nespolehlivým plátcem lze nalézt v Registru plátců DPH (dostupný například na webových stránkách). Díky tomu získávají obchodní partneři informace o rizikovosti určitého subjektu. Uvedená zjištění jsou důležitá především z toho důvodu, že v transakcích s nespolehlivým plátcem ručí druhá strana za případnou neodvedenou daň (blíže viz ustanovení § 109 odst. 3 zákona o DPH). Eliminaci ručení lze i nadále provést v souladu s ustanovení § 109a zákona o DPH, a to provedením úhrady daně přímo na účet správce daně, tedy příslušného finančního úřadu.

Mezi nová kritéria, která mohou vést k označení subjektu nespolehlivým plátcem, patří od října roku 2014 například opakované doměřování daně podle pomůcek, nekontaktnost plátce daně, neposkytnutí součinnosti správci daně či nepodání daňového přiznání, hlášení, potažmo výpisu z evidence pro daňové účely po předchozí výzvě správce. Významné je rovněž hledisko snížení limitu nedoplatku na dani z přidané hodnoty, a to z částky 10 milionů korun na částku 500 tisíc korun (nedoplatek musí být v tomto případě evidován nejméně tři kalendářní měsíce po sobě). S účinností od 1. ledna 2015 se pak mezi nespolehlivé plátce zařadí též subjekty, které při registraci uvedou nepravdivé nebo neúplné údaje týkající se skutečného (reálného) sídla společnosti.

V kontextu řečeného dodejme, že správce při rozhodování o přidělení statusu nespolehlivého plátce bere v potaz taktéž důvody, které vedly k nesplnění povinnosti přiznat a odvést daň z přidané hodnoty. Daňovému subjektu současně svědčí možnost podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, které má zpravidla odkladný účinek.

Novelizace zákonů v oblasti finančního trhu

V rámci změn zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů, došlo ke snížení limitu pro povinné bezhotovostní platby z 350.000 Kč na částku 270.000 Kč. Příjemce hotovostní platby, která by převyšovala stanovenou hodnotu, pak opačně nesmí tuto platbu přijmout (blíže viz ustanovení § 4 zákona o omezení plateb v hotovosti). Výše uvedený limit se vztahuje na veškeré transakce v české i cizí měně, provedené týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby, a to v průběhu jednoho kalendářního dne. Nedodržení zmíněných ustanovení zákona o omezení plateb v hotovosti může vést až ke spáchání správního deliktu. Pokutou je postižitelná jak osoba, která platbu provedla, tak osoba, jež jí přijala. V případě přestupku fyzické osoby pokuta dosahuje výše až 500 tisíc korun, právnické osoby a fyzické osoby podnikající mohou být sankciovány až do výše 5 milionů korun.

Transformace daňové správy

S příchodem roku 2013 nabyl účinnosti zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZFSČR“), který zásadním způsobem přispěl k reorganizaci české daňové správy.

Ručení za daň, institut nespolehlivého plátce

Specifika novely zákona o DPH, tentokrát zaměřená na aspekty ručení za daň a institutu nespolehlivého plátce.

Změny zákona o DPH v podnikatelské praxi

Pro lepší orientaci v současné legislativě, pokud jde o daň z přidané hodnoty, uvádíme praktický souhrn nejdůležitějších novinek zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“).

Anonym jako důkaz našeho úspěchu

Společnost Office Park Brno výrazně posiluje svou pozici na trhu, důkazem je zoufalá aktivita konkurence.

Blíží se období daňových přiznání.

Jste připraveni na všechny situace?

Nahoru