Novinky v oblasti výběru daní a daňové legislativy
O tom, že mezi priority zákonodárce aktuálně patří zejména řádný výběr daní, nelze mít pochyby. Na podnikatele se však vlivem toho přenáší řada nových povinností a úkolů, včetně přidané administrativní zátěže. S účinností od 1. ledna 2016 by mělo dojít hned ke dvěma zásadním změnám – zavedení tzv. kontrolního hlášení a spuštění první fáze elektronické evidence tržeb.
Oba instituty reagují na problémy daňové správy, pokud jde o daňové úniky a neplnění daňových závazků. Kontrolní hlášení se dotýká oblasti daně z přidané hodnoty a poslouží zejména jako nástroj proti řetězovým podvodům mezi jednotlivými plátci daně. Elektronická evidence tržeb se pak primárně zaměřuje na daně z příjmů fyzických i právnických osob, kontrolu daně z přidané hodnoty nicméně umožní také.
Kontrolní hlášení DPH
V návaznosti na zavedení kontrolního hlášení na Slovensku předložilo české Ministerstvo financí novelu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), upravující speciální daňové tvrzení vůči finančním úřadům. Je nutné zdůraznit, že cílem kontrolního hlášení není nahrazení řádného daňového přiznání k dani z přidané hodnoty ani souhrnného hlášení (pro ověření zdanění mezi členskými státy EU). Jelikož však bude obsahovat prakticky totožné údaje, které doposud subjekty uváděly v rámci výpisu z evidence pro účely přenesené daňové povinnosti, nutnost podávat zmíněný výpis se počínaje lednem roku 2016 ruší. Smyslem kontrolního hlášení je získat informace o proběhlých transakcích mezi jednotlivými podnikateli či korporacemi, a to na základě vystavených a přijatých daňových dokladů. Kontrolní hlášení přitom nevyjímá ani zjednodušené daňové doklady, pokladní bloky apod.
Výjimky z povinnosti
Jak ostatně napovídá samotný název, hlavní funkcí nového typu hlášení je prověření prakticky všech uskutečněných a přijatých tuzemských zdanitelných plnění, zálohách na tato plnění a dalších forem (v praxi se např. bude vztahovat i na obchody týkající se investičního zlata). Z povinnosti podávat finančnímu úřadu hlášení jsou naopak vyjmuti neplátci DPH a tzv. identifikované osoby uskutečňující přeshraniční služby (dle § 6g až § 6i zákona o DPH). Rovněž se nebude týkat plátců, kteří ve sledovaném období neuskutečnili ani nepřijali žádná plnění. Výjimka dopadá i na režim upravený ustanovením § 51 zákona o DPH, tedy plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet (typicky půjde o zdravotní služby, pojišťovací činnost, poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání atd.).
Povinně hlášené údaje
Co se týče povinně hlášených údajů, dá se očekávat, že Česká republika napodobí slovenský model. V takovém případě by kontrolní hlášení obsahovalo nejen informace o daňovém identifikačním čísle obchodních partnerů, ale též navazující informace o realizovaných plněních jako evidenční číslo daňového dokladu nebo základ daně. Vzorový formulář nabízí již nyní ke stažení webové stránky Finanční správy, do konce roku 2015 ovšem mohou být další požadované údaje doplněny. V kontextu řečeného je třeba uvést, že finanční úřady budou akceptovat pouze podání učiněná elektronicky a v předem stanoveném formátu. Dodržení této formy je tudíž pro podnikatele závazné. Ve většině případů ovšem už podnikatelé požadované informace elektronicky vedou, eventuální administrativní zátěž proto bude záviset spíše na přístupu poskytovatelů účetních softwarů a jejich adekvátní úpravy.
Sledované období
Jde-li o frekvenci podávání kontrolního hlášení, novela počítá s kalendářním měsícem pro právnické osoby. Právnická osoba tak musí hlášení podat vždy do 25. dne po skončení kalendářního měsíce. Roli přitom nehraje, zda se jedná o měsíční či čtvrtletní plátce DPH, neboť sledované období bylo jednotně ustanoveno pro všechny právnické osoby společně. Oproti tomu sledované období fyzické osoby koresponduje se lhůtou pro podání daňového přiznání. Podává jej tedy společně s daňovým přiznáním, a to buď měsíčně či čtvrtletně.
Za předpokladu, že daňový subjekt zjistí ve svém hlášení chybně vyplněné údaje či jiné skutečnosti, má možnost podat opravné či následné hlášení. O opravné hlášení půjde v situaci, kdy podnikatel stihne podání zaslat v řádné lhůtě, tedy do 25. dne po skončení kalendářního měsíce. Následné hlášení se podává nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne zjištění chybných či jinak nesprávných údajů, přičemž se vztahuje na dobu po uplynutí lhůty k podání řádného kontrolního hlášení.
Sankce
Nesplnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením je, přirozeně, sankcionováno. Novela zákona o DPH stanoví striktní pokuty za prodlení s podáním hlášení, které mohou v případě nedodržení povinnosti dosahovat až 50.000,- Kč. Správce daně má současně možnost subjekt potrestat pokutou až do výše 500.000,- Kč, jestliže závažným způsobem ztěžuje nebo maří aktivity správy daní ve vztahu ke kontrolnímu hlášení.
Zákon o evidenci tržeb
Návrh zákona o elektronické evidenci tržeb prozatím neprošel řádným legislativním procesem. Ministerstvo financí však počítá se zavedením systému do provozu počátkem ledna příštího roku. Mechanismus elektronické evidence předpokládá neprodlené předání informací o realizovaných tržbách přímo finančnímu úřadu. V průběhu fázového spuštění by nejprve měla povinnost vzniknout podnikatelům poskytujícím stravovací a ubytovací služby. Posléze se zařadí podnikatelská činnost v oblasti maloobchodu a velkoobchodu, třetí fáze se týká zbylých podnikatelských subjektů. Postupně by tak měly být zajištěny údaje o obchodních aktivitách větších i menších podnikatelů, včetně řemeslníků a osob podnikajících mimo kamenné provozovny.
Evidované tržby
Podle aktuálního návrhu zákona dojde k evidování plateb v hotovosti, bezhotovostně, prostřednictvím šeku nebo směnky, ale rovněž prostřednictvím stravenek či obdobných forem platby. Zároveň se očekává, že pro připojení k evidenci tržeb postačí tablet nebo chytrý telefon. Finanční správa by z toho důvodu měla volit jednoduchý a intuitivní systém funkční v jakémkoli prostředí podnikání a především nenáročný na každodenní provoz. Pokud jde o výdaje spojené s přechodem na elektronickou evidenci, budou kompenzovány paušální částkou 5.000,- Kč v podobě slevy na dani z příjmů.
Z povinnosti nového zákona jsou vyňata veškerá nahodilá plnění, zejména jednorázově nabyté částky, výplata pojistného plnění atp. V případě nejasností finanční úřady určí za poplatek tisíc korun, zda platbu do systému zařadit či nikoli.
Kontroly a sankce
Pro účely kontroly chystaný zákon zmocňuje jednak Finanční a Celní správu, jednak zamýšlí zapojit samotné zákazníky. Ti mohou nově přímo u správce daně zkontrolovat, zda podnikatel skutečně daň z jimi provedeného obchodu finančnímu úřadu nahlásil. Ministerstvo financí současně v důvodové zprávě plánuje zavedení účtenkové loterie, která rovněž zajistí dohled nad daňovými odvody prostřednictvím slosovatelných účtenek.
Jde-li o sankční postihy, nesplnění povinnosti evidovat tržbu sankcionuje zákonodárce pokutou za správní delikt do výše 500.000,- Kč. Zásadní význam však mají zaváděná předběžná opatření v podobě pozastavení výkonu činnosti a uzavření provozovny. Při porušení zákona o evidenci tržeb mohou v odůvodněných případech příslušné finanční a celní orgány rozhodnout o těchto opatřeních s okamžitou platností. K následnému zrušení by pak měly přistoupit bezodkladně poté, kdy pomine důvod pro jejich nařízení. Jelikož obdobné zásahy výrazným způsobem ohrozí aktivity podnikatelských subjektů, bude do budoucna nutné věnovat daňovým povinnostem zvýšenou pozornost a v návaznosti zabezpečit jejich důsledné dodržování.