Co přináší rok 2016 v oblasti daní?

V předchozích článcích jsme vás informovali o záměrech zákonodárce pro rok 2016. Rychlost, s jakou dochází ke změnám v daňovém sektoru, nepochybně vyžaduje neustálou ostražitost a přizpůsobivost podnikatelů. Která podání je nutné odevzdávat finančnímu úřadu elektronicky? Jak správně vyplnit kontrolní hlášení? Co lze očekávat od elektronické evidence tržeb? A kdy budou účinné změny týkající se daně z nabytí nemovitých věcí? Situaci jsme pro vás zmapovali v následujících řádcích.

Aktuální kroky zákonodárce směřují k prosazování elektronizace ve veřejné správě, která by měla odstranit průtahy při jednání s úřady. Současně se objevují snahy o narovnání tržního prostředí, a to zejména kladením důrazu na kontrolu výběru daní a plnění daňových povinností. Zaměřili jsme se proto na hlavní oblasti, do nichž se zmíněné trendy nejvíce promítají.

Elektronická podání

V případech elektronických podání vůči správci daně naznal změny jednak zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), a jednak zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Úderem 1. ledna 2016 došlo ke zrušení ustanovení § 101a odst. 3 zákona o DPH. Toto ustanovení zahrnovalo výjimku z podání daňových přiznání elektronickou formou pro fyzické osoby, jejichž obrat nepřesáhl 6 milionů korun za předchozích 12 měsíců. Nově tedy musejí být veškerá daňová přiznání podávána pouze elektronicky. K zaslání daňového přiznání k DPH je možné využít buď datové schránky, anebo přímo k tomu určeného portálu Finanční správy, který je dostupný na adrese www.daneelektronicky.cz. Potvrzení identity podatele lze ověřit zaručeným elektronickým podpisem či přihlašovacími údaji z datové schránky. Nabízí se i varianta zaslání bez ověření, poté je ale nutné v zákonné lhůtě 5 dní podání potvrdit pomocí tzv. e-tiskopisu. A pamatujte, zrušení výjimky se vztahuje již na daňová přiznání k DPH za prosinec 2015, respektive za IV. čtvrtletí roku 2015.
V této souvislosti připomeňme rovněž ukončení výjimky podle daňového řadu. Všichni poplatníci, popřípadě jejich zástupci, kteří využívají služeb datové schránky anebo mají ze zákona povinnost mít ověřenou účetní závěrku ze strany auditora, ztrácí možnost činit některé úkony vůči správci daně pomocí zmiňovaného e-tiskopisu. Konkrétně jde o následující typy podání:

• přihláška k registraci, oznámení o změně registračních údajů, žádost o zrušení registrace, řádná daňová přiznání a dodatečná daňová přiznání, hlášení a vyúčtování (uvedené se týká například vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, daňových přiznání k dani silniční nebo dani z nemovitých věcí atp.).

• Jmenované úkony musí být prováděny pouze z daňového portálu (www.daneelektronicky.cz), podepsané elektronickým podpisem nebo přístupovými údaji do datové schránky, eventuálně zaslány přímo prostřednictvím datové schránky. Možnost dodatečného potvrzení podání prostřednictvím e-tiskopisu zůstává, jak řečeno výše, stále zachována u přiznání k DPH, registrace k DPH, souhrnného hlášení, kontrolního hlášení, výpisu z evidence v režimu přenesené daňové povinnosti atd.

Kontrolní hlášení

Účetní programy čekal v roce 2016 upgrade vzhledem k novému nástroji Ministerstva financí – kontrolnímu hlášení. Smyslem kontrolního hlášení je porovnání uskutečněných transakcí mezi jednotlivými obchodníky a jejich spárování. Jinými slovy se týká jak osob, které v tuzemsku zdanitelné plnění realizovaly, tak těch, které jej přijaly. Zároveň dopadá i na zvláštní režim transakcí zahrnujících investiční zlato. Na webových stránkách jsme vás už dříve informovali, že kontrolní hlášení nenahrazuje klasické daňové přiznání, ani souhrnné hlášení. Údaje v něm však mohou sloužit finančnímu úřadu jako podklad pro stanovení výše daně. Podání daňového přiznání a kontrolního hlášení je na sobě nezávislé, z čehož vyplývá, že správce daně nebude rozlišovat, které z nich obdržel jako první. Formulář pro kontrolní hlášení je k dispozici na portálu Finanční správy

Co se týče praktických rad, první problémy byly zaznamenány při vyplňování čísel daňových dokladů. Finanční správa přitom trvá na zachování co nejpřesnějších označení. Pokud evidujete doklady typu FV-000365xx, uzná vyplnění FV000365xx, ale nikoli samostatné číslo 365. Vyplatí se také důsledně sledovat lhůty. Jestliže po odeslání kontrolního hlášení objevíte chybu, popřípadě opomenete uvést některé faktury, musíte rozlišovat mezi tzv. opravným a následným kontrolním hlášením. Opravné kontrolní hlášení se uplatní v zákonem stanovené lhůtě do 25. dne příslušného měsíce, zatímco následné kontrolní hlášení se podává po této lhůtě nejpozději do 5 dnů od zjištění pochybení. V obou případech oprav se znovu vyplňují již dříve obsažené údaje z předchozího kontrolního hlášení doplněné o opomenuté doklady či údaje.

Značné obavy mezi podnikateli vzbuzují poměrně krátké zákonné lhůty stanovené u výzev ze strany finančního úřadu. V jednodušší situaci se v tomto ohledu nachází právnické osoby, které mají zřizovánu datovou schránku povinně ze zákona. Bude se jim totiž doručovat tímto způsobem, přičemž za okamžik doručení se považuje přihlášení subjektu do datové schránky, respektive tzv. fikce doručení (dochází k ní za předpokladu, že se subjekt do datové schránky nepřihlásí během 10 dnů ode dne odeslání výzvy). Od té doby běží 5 denní lhůta k reakci. Naopak u plátců, kteří si datovou schránku nezřídili (fyzické osoby), se doručuje prostřednictvím elektronické adresy, e-mailu, který je uveden na formuláři kontrolního hlášení. Okamžikem doručení je čas odeslání finančním úřadem s tím, že lhůta 5 dnů na reakci běží právě od této chvíle. Nejpraktičtějším řešením pro fyzické osoby, které se chtějí vyvarovat pokut spojených s promeškáním lhůt na reakci k výzvě správce, proto bude dodatečné zřízení datové schránky.

Kromě toho je opět vhodné upozornit, že povinnost podání prvního kontrolního hlášení vzniká až za zdaňovací období leden 2016, tzn. musí být poprvé splněna do 25. 2. 2016, respektive za I. čtvrtletí roku 2016, tj. do 25. 4. 2016 (u fyzických osob, které jsou čtvrtletními plátci DPH).

Elektronická evidence tržeb

Osud elektronické evidence tržeb byl dlouhou dobu nejasný. Počátkem února ovšem upravený návrh prošel třetím čtením v Poslanecké sněmovně a směřuje k jednání v Senátu. Aktuální koncepce elektronické evidence je založena na uchování přehledů o uskutečněných tržbách realizovaných v hotovosti, bezhotovostním převodem, prostřednictvím šeku nebo směnky a rovněž prostřednictvím jiných forem, které jsou stranami vnímány jako prostředek placení obdobný dříve uvedeným. Týká se tedy například stravenek, dárkových karet nebo poukazů na zboží. Naopak vyňaty z povinnosti evidence budou jednorázové transakce a nahodilé příjmy. Typickým příkladem uveďme jednorázový odkup majetku zaměstnavatele zaměstnancem, sezónní prodeje atp. Za předpokladu, že si podnikatel nebude jistý povahou transakce, může se obrátit na příslušný finanční úřad s žádostí o tzv. závazné posouzení ohledně toho, zda je třeba konkrétní platby evidovat či nikoli.

Z praktického hlediska se plnění povinnosti elektronické evidence tržeb neobejde bez pořízení systému, který umožní okamžité odeslání informací o provedené platbě finanční správě. Nejprve však bude nutné zažádat finanční správu o autentizační údaje k přístupu do společného technického zařízení správce daně. Podnikatel současně obdrží certifikát sloužící k autentizaci datových zpráv. Funkce zařízení, které bude odesílat informace o platbách, může u menších živnostníků plnit například tablet a tiskárna. Zásadním je pak internetové připojení. V případech větších právnických osob bude třeba nalézt komplexnější řešení, které odpovídá velikosti korporace a jejím potřebám. Celý proces evidence tržby spočívá ve vystavování účtenek s předem vymezenými náležitostmi. Mezi ně patří i fiskální identifikační kód, který podnikatel obdrží při každé transakci po odeslání údajů správci daně. Pokud podnikatel nemá povinnost tento kód na účtence uvádět, musí ji opatřit svým podpisovým kódem.

V tuto chvíli to vypadá, že by se první realizované tržby v režimu elektronické evidence mohly uskutečnit od listopadu letošního roku. V následujících vlnách pak budou přidávány další skupiny podnikatelů s ohledem na předmět činnosti. Nadále platí, že v první vlně jde o ubytovací a stravovací služby, následuje maloobchod a velkoobchod, poté ostatní činnosti typu svobodných povolání, dopravy a zemědělství. V poslední fázi se připojí vybraná řemesla a výroba.

Daň z nabytí nemovitých věcí

Na závěr zmiňme poslední ze změn, která v mnohém vyjasní daňovou situaci při prodeji nemovitých věcí. Ministerstvo financí navrhlo novelizaci zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí (předpis č. 340/2013 Sb.), jejímž cílem má být odstranění nejasností při určení poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí. Zatímco doposud bylo možné, aby si strany ve smlouvě určily, která z nich daň uhradí, nově bude ze zákona daň hradit pouze nabyvatel, respektive kupující. V praxi dříve často docházelo k prodlužování daňových řízení z důvodu nejednoznačných smluvních ujednání mezi stranami. Komplikace nastávaly také v důsledku povinnosti ručení za nezaplacenou daň. Institut ručitele za nezaplacenou daň z nabytí nemovitých věcí navrhovaná úprava ruší, přičemž daň bude hradit pouze kupující přímo příslušnému správci daně. Účinnost novely byla stanovena na 1. dubna 2016, není nicméně vyloučeno, že dojde k odkladu na pozdější termín.

Na podnikatele v souvislosti s řečeným bezesporu čekají další výzvy a nové administrativní úkoly, a to jak u výše zmiňovaného kontrolního hlášení a elektronických podání, tak v rámci navrhované elektronické evidence tržeb nebo požadavků spojených s převody nemovitostí. Lze proto doporučit nepodcenit přípravu, věnovat pozornost aktualizacím účetních softwarů, případně pořídit dodatečná přídavná zařízení poté, co zákon o evidenci tržeb projde legislativním procesem.

Mgr. et Mgr. Klára Sommerová